15. 7. 2018

Španělsko 2018

Dlouho jsme na blog nic nenapsali, že? Příležitostí je málo a blogy jsou beznadějně pasé, takže tohle je dost možná poslední příspěvek - pěkně si ho važte!


Vrátili jsme se do Španělska na obyčejnou letní dovolenou. Oproti době před několika lety popularita Španělska a především Barcelony a okolí silně vzrostla, takže recepty typu vzít na cestu z letiště místní vlak a vyhnout se tak mačkání v autobusu cestovní agentury ztratily své kouzlo, protože v sezóně jsou vlaky zoufale přecpané. Turismus Katalánsku na jedné straně přináší velké peníze, na druhé straně jeho intenzita místním lidem stále víc komplikuje život. Tentokrát jsme k tomu přispěli i my. Ale Španělé jsou lidé přivětiví a berou to s nadhledem.


Moře i pláže s pískem a barevnými kamínky jsme si vrchovatě užili. Z písku se dobře stavělo a pestrá paleta kamínků a sem tam nějaká mušlička nám umožnily stavby příslušně ozdobit. Jen život byl krušný, posuďte sami: ráno vstávat, několikrát denně jíst a snažit se u toho moc neztloustnout, mazat se opalovacími krémy, ležet na pláži, koupat se v moři, večer zcela vysíleni usínat... a tak pořád dokola... tohle se nedá vydržet dlouho!


Taky proto jsme si udělali aspoň jeden výlet do Barcelony a podívali se do Sagrady Familie a Aquaria. Sagradu jsme viděli naposledy před devíti roky, kdy ještě nebyla dostavěná hlavní loď. Dnes už stavba tvoří kompaktní celek, byť zdaleka ještě ne hotový. Obrovský, rozhodně originální, s neobyčejnou atmosférou, poněkud pompézní a samozřejmě narvaný námi turisty. Z Gaudího je dnes prostě komerční artikl. (Říkali jsme si, jak by vypadal takový Vokolek, kdyby měl megalomanské sklony a spoustu peněz.)


A jeden pozdrav na závěr:


Pár fotek je na Zonerama.

Žádné komentáře: