7. 7. 2016

Návštěvníci

Na rodinné dovolené jsme oprášili Návštěvníky, český sci-fi seriál z roku 1983. Pár slov o něm.

Seriál pojednává o výpravě z budoucnosti, která se vrací do roku 1984 a snaží se tu najít vzorec umožňující přesouvání kontinentů. Jeho autorem má podle svých vzpomínek být pozdější laureát Nobelovy ceny Adam Bernau, kterému je v té době 11 roků. Návštěvníci se střetávají se zcela nepochopitelným světem, což je záminkou k mnoha komickým příhodám.

Budoucnost tu kupodivu není popisovaná jako komunistické nebe ale velice střízlivě jako společnost, která sice zaznamenala velký materiální pokrok, ale některé věci se nezměnily - především lidské vlastnosti (za vedoucího výpravy je přes objektivní námitky vybrán namyšlený akademik) nebo věčné potíže s technikou (rozbitý centrální počítač).

Seriál je ale značně neuctivý i k přítomnosti: největší génius nebyl v mládí učenlivé dítko poslušné svých rodičů a učitelů, ale nezvedený darebák, kterému je ve škole těsno; "velký učitel" je ve skutečnosti dědek žijící v chalupě s děravou střechou; a nakonec i vzpomínky velkého vědce jsou usvědčovány z překrucování skutečnosti... To všechno bourá tradiční pohled na autority, který by člověk od správného socialistického díla čekal.

Co musíte přežít:

První dva celkem nudné díly popisující budoucnost a přípravy expedice.

Exaltovanou a děsivě namalovanou Dádu Patrasovou: ve filmu je proto, aby jako křehká žena mohla v pravý okamžik zděšeně vyjeknout, rozněžnit se nebo odhalit své vnady. Ideální dvojici tvoří s Janem Hartlem, který rovněž předvádí své tradiční hysterické herectví. Berte oba jako parodickou dvojici.

Reálný socialismus, projevující se např. plnými regály obchodů (všude pomeranče, tehdy silně nedostatkové zboží). Na film z roku 83 jsou ale tyto projevy překvapivě decentní. I tak je zajímavé se po čase podívat, jak vypadala socialistická samoobsluha, byť by byla ukázkově naplněna zbožím; člověk si uvědomí, jak neskutečně jsme od té doby zbohatli.

Co dostanete:

Josefa Bláhu v životní roli akademika Richarda. Nesnesitelný morous sentimentálně se dojímající jen nad vzpomínkami Adama Bernaua, které má teď možnost vidět na vlastní oči. Ke všem ostatním členům výpravy má Richard postoj plný přezíravého despektu ("jak mohl centrální počítač vybrat právě vás, nechápu"). Bláha je tahounem příběhu i většiny komických scén. (Oblíbená scéna "jedeš bestie".)

Poživačného Josefa Dvořáka v roli technika Karase, který potají konzumuje místní pochoutky včetně alkoholu. Dvořáka jako herce jinak vystát nemůžu, tady mu ale role sedí dokonale.

Viktora Krále jako Adama Bernaua, "génia přelomu století", který je ve skutečnosti úplně obyčejným mladým spratkem, který chodí za školu a vyvádí kdejaké lotroviny.

Vlastimila Brodského jako dědu Drchlíka, pytláka a ošuntělého staříka, který rozhodně není prototypem člověka, za kterým bychom posílali své dítě.

Rázného Eugena Jegorova jako Adamova otce. Jiřího Císlera jako ukázkově úplatného hoteliera.

Hlášku "hlavně nenápadně!", která shrnuje všechnu marnou snahu návštěvníků splynout s okolím.

Amarouny, instantní stravu budoucnosti se skvělou animací Jana Švankmajera.

A nakonec potvrzení, že imaginace je silnější než filmové efekty a dobrý nápad je nade všechnu moderní techniku. Triky ukazující budoucnost zestárly a působí dnes archaicky. Největší efekt vyvolává to, že návštěvníci používají moderní techniku maskovanou za obyčejné předměty (deštníky, baterky, trojúhelník z auta jako vysílač, příruční kufřík jako likvidátor…). Decentní zvukové a obrazové efekty spojené s použitím těchto předmětů v jejich nové funkci spolehlivě vyburcují naši fantazii.

Další informace:

Žádné komentáře: